Biblický citát na dnešní den
Slituj se, Hospodine, nad svým lidem. (Ex 32,12)
www.vira.cz
čtvrtek, 3. 4.

Kostel svatého Jakuba

Kostel svatého JakubaNejstarší filiální kostel, pravděpodobně postavený ve 13. století, stál na místě současné školní zahrady v místě, kde dnes stojí kaple rytířů Czaderských. Podle popisu v děkanské kronice z roku 1764 byl dřevěný, deskami obitý, bez klenby, s jedinou věžičkou, ve které byly umístěny dva zvony, jeden z roku 1515 a druhý starší. Měl jediný oltář, kazatelnu, křtitelnici, maličkou sakristii a v kostele se také nacházela krypta. Zasvěcen byl sv. Jakubu staršímu.Oprava kostela

Farnost byla v Plesné založena už v 15. století, kolem roku 1450 zde působil farář Stanislav první, kterého známe jménem. Po něm to byl Mikuláš Adam (pocházel z Poznaně), navržený majitelkou panství Kateřinou z Čochendorfu. V misálu z roku 1505 jsou pro 1. polovinu 16. století zmiňováni tři zdejší faráři: Matěj, Blažej a Valentin.

Pod správou protestantů se farnost dostala pravděpodobně až po převzetí dobroslavického panství Janem Cikánem ze Slupska. Z té doby jsou známí evangeličtí faráři Jakub a Ondřej Hrnčíř (Figuli), pocházející z Bílska. Avšakjiž roku 1639 sousední farář z Velké Polomi Jan Ludvík Rusinovský hlásil do Olomouce, že "sousední fara plesenská pod patronátem Václava Duha nad  kostelemBedřicha ze Slupska na Fryštátě a Dobroslavicích je opuštěná a tak zchudlá, že tam žádný kněz nemůže vyžít... potulují se tam nekatoličtí kazatelé... a konají tajně nekatolická náboženská shromáždění." Ve zprávě opavského děkana z roku 1652 o opavských farnostech se píše, že někteří nekatoličtí páni raději nechávají kostely zavřené, než aby tam pustili katolického kněze. Patřil mezi ně i plesenský kostel. Kostel večerOpavští zemští stavové ustavovili roku 1654 martinovského statkáře Kitzlera správcem na Dobroslavicích, přičemž mu bylo poručeno, aby byl na plesenskou faru dosazen katolický farář a poddaní očištěni od luterství.

V roce 1654 byla obec přifařena k Hlučínu, v letech 1671-1686 připadla Velké Polomi, pak opět k Hlučínu. Samostatná duchovní správa byla obnovena v roce 1790 a byly k ní připojeny z hlučínské farnosti vyčleněné obce Plesná, Děhylov, Dobroslavice, Jilešovice, Martinov a Pustkovec. Farářem se stal Jan Buček, rodák z Dobroslavic. Z roku 1961 je znám inventář kostela. Byl skromný, tvořil jej oltář, stříbrný kalich, pár cínových svícnů, cínové konvičky s táckem, tři ornáty a některé další drobnosti.

Dnešní kostel sv. Jakuba byl vystavěn v letech 1783 - 1787 asi 100 m severozápadně od původního dřevěného kostela. Cesta ke kostelu  od DobroslavicBarokní stavba byla provedena zednickým mistrem Václavem Měkýšem z Moravské Ostravy a terařským mistrem Janem Peštou z Klimkovic. Kostelní loď má rozměry 12x18m a je zaklenuta technicky náročným způsobemtřemi pruskými klenbami. Kostelní věž je vysoká 29 m a má tři zvony, sv. Jakuba (téměř 1 t), Marii (150kg) a sumíráček (40 kg). Původně byly do kostela přestěhovány zvony ze starého kostela. Později byly přelity a sv. Jakub byl pořízen z prodeje dřeva zbouraného starého kostela a z darů věřících. Třetí zvon daroval v roce 1877 farář František Ječmínek. Za 1. sv. války byly zabaveny a v roce 1922 pořízeny ze sbírky farníků nové zvony Jakub (485 kg), Marie (355kg) a sv. Cyril a Metoděj (156kg). Dne 14 února 1942 byly zvony opět zabrány německou brannou mocí. Z Vítkovických železáren se pak podařilo zakoupit jeden železný zvon o váze 942 kg.

Současný oltář je z roku 1865, nad ním byl obraz sv. Jakuba staršího z roku 1787, který byl za 2.sv. války zničen, a nynější obraz z dílny akad. malíře Františka Mitáčkaz Prahy je z roku 1954. Kostel večerVe třech bočních oltářích je umístěna socha Panny Marie, socha Božského srdce a obraz sv. Josefa a socha  Panny Marie Bolestné. Křtitelnice  ze slezského mramoru je datována rokem 1874. Křížová cesta byla pořízena roku 1868 a v roce 1950 byla obnovena. původní malba kostela pochází z roku 1870 z dílny bíloveckého malíře Sněhoty, v roce 1929 zde maloval mistr Jano Köhler a v roce 1959 a 1985 byla malba renovována.

Za osvobozovacích bojů v roce 1945 byly výbucem granátu úplně zničeny původní varhany, mozaiková okna, poškozena střecha. Nové varhany byly pořízeny v roce 1946 u firmy Josef Klos v Krnově, jedno okno bylo rekonstruováno v roce 1948, zbylé v lůetech 1955-1956. V letech 1995-1996 prošla okna důkladnou opravou, na třech oknech byly nově zhotoveny motivy, a to: sv. Anežky České, sv. Vojtěcha a sv. Jakuba st.

Zvýznačných představitelů zdejší farnosti je třeba jmenovat faráře Františka Ječmínka, který na plesenské faře působil v letech 1862-1891. Zasloužil se o pořízení křížové cesty, přestavbu školy a stal se zakladatelem první Rolnické záložny v Plesné. Biskup v kosteleFarář Antonín Trnkal, který nastoupil v roce 1891 a působil zde ro roku 1916, byl spokluzakladatem dobrovolných hasičů v Plesné. Farář Stanislav Dufalík (1916-1945) spoluzakládal tělocvičný spolek Orel.

V roce 1931 byby z plesenské farnosti vyfařeny Jilešovice a připojeny k farnosti Háj ve Slezsku. V roce 1948 byl Pustkovec přifařen k Porubě.

V roce 1993 proběhla další rozsáhlá oprava kostela: byla zhotovena nová fasáda s ozdobnými prvky kolem oken jako v minulosti, opravena střecha, nevhodné dveře byly nahrazeny novými z dubového dřeva, nově byly osazenystřášky nad nimi. Bylo upraveno okolí kostela, kapličky, vstupní prostory pod schodišti, byla zhotovena nová venkovní dlažba. Na opravě se hlavně podílela firma Fichna - Ing. Hudeczek z Píště.

Kostel od Dobroslavic

Seo servis I heart Validator logo Validní XHTML 1.0 Strict Validní CSS!