Farní kostel a filiální kaple

Farní kostel a filiální kaple

Kostel sv. Jakuba v Ostravě-Plesné

Nejstarší filiální kostel, pravděpodobně postavený ve 13. století, stál na místě současné školní zahrady v místě, kde dnes stojí kaple rytířů Czaderských. Podle popisu v děkanské kronice z roku 1764 byl dřevěný, deskami obitý, bez klenby, s jedinou věžičkou, ve které byly umístěny dva zvony, jeden z roku 1515 a druhý starší. Měl jediný oltář, kazatelnu, křtitelnici, maličkou sakristii a v kostele se také nacházela krypta. Zasvěcen byl sv. Jakubu staršímu.

Farnost byla v Plesné založena už v 15. století, kolem roku 1450 zde působil farář Stanislav první, kterého známe jménem. Po něm to byl Mikuláš Adam (pocházel z Poznaně), navržený majitelkou panství Kateřinou z Čochendorfu. V misálu z roku 1505 jsou pro 1. polovinu 16. století zmiňováni tři zdejší faráři: Matěj, Blažej a Valentin.

Pod správou protestantů se farnost dostala pravděpodobně až po převzetí dobroslavického panství Janem Cikánem ze Slupska. Z té doby jsou známí evangeličtí faráři Jakub a Ondřej Hrnčíř (Figuli), pocházející z Bílska. Avšakjiž roku 1639 sousední farář z Velké Polomi Jan Ludvík Rusinovský hlásil do Olomouce, že "sousední fara plesenská pod patronátem Václava Bedřicha ze Slupska na Fryštátě a Dobroslavicích je opuštěná a tak zchudlá, že tam žádný kněz nemůže vyžít... potulují se tam nekatoličtí kazatelé... a konají tajně nekatolická náboženská shromáždění." Ve zprávě opavského děkana z roku 1652 o opavských farnostech se píše, že někteří nekatoličtí páni raději nechávají kostely zavřené, než aby tam pustili katolického kněze. Patřil mezi ně i plesenský kostel. Opavští zemští stavové ustavovili roku 1654 martinovského statkáře Kitzlera správcem na Dobroslavicích, přičemž mu bylo poručeno, aby byl na plesenskou faru dosazen katolický farář a poddaní očištěni od luterství.

V roce 1654 byla obec přifařena k Hlučínu, v letech 1671-1686 připadla Velké Polomi, pak opět k Hlučínu. Samostatná duchovní správa byla obnovena v roce 1790 a byly k ní připojeny z hlučínské farnosti vyčleněné obce Plesná, Děhylov, Dobroslavice, Jilešovice, Martinov a Pustkovec. Farářem se stal Jan Buček, rodák z Dobroslavic. Z roku 1961 je znám inventář kostela. Byl skromný, tvořil jej oltář, stříbrný kalich, pár cínových svícnů, cínové konvičky s táckem, tři ornáty a některé další drobnosti.

Dnešní kostel sv. Jakuba byl vystavěn v letech 1783 - 1787 asi 100 m severozápadně od původního dřevěného kostela. Barokní stavba byla provedena zednickým mistrem Václavem Měkýšem z Moravské Ostravy a terařským mistrem Janem Peštou z Klimkovic. Kostelní loď má rozměry 12x18m a je zaklenuta technicky náročným způsobem třemi pruskými klenbami. Kostelní věž je vysoká 29 m a má tři zvony, sv. Jakuba (téměř 1 t), Marii (150kg) a sumíráček (40 kg). Původně byly do kostela přestěhovány zvony ze starého kostela. Později byly přelity a sv. Jakub byl pořízen z prodeje dřeva zbouraného starého kostela a z darů věřících. Třetí zvon daroval v roce 1877 farář František Ječmínek. Za 1. sv. války byly zabaveny a v roce 1922 pořízeny ze sbírky farníků nové zvony Jakub (485 kg), Marie (355kg) a sv. Cyril a Metoděj (156kg). Dne 14 února 1942 byly zvony opět zabrány německou brannou mocí. Z Vítkovických železáren se pak podařilo zakoupit jeden železný zvon o váze 942 kg.

Současný oltář je z roku 1865, nad ním byl obraz sv. Jakuba staršího z roku 1787, který byl za 2.sv. války zničen, a nynější obraz z dílny akad. malíře Františka Mitáčkaz Prahy je z roku 1954. Ve třech bočních oltářích je umístěna socha Panny Marie, socha Božského srdce a obraz sv. Josefa a socha  Panny Marie Bolestné. Křtitelnice  ze slezského mramoru je datována rokem 1874. Křížová cesta byla pořízena roku 1868 a v roce 1950 byla obnovena. původní malba kostela pochází z roku 1870 z dílny bíloveckého malíře Sněhoty, v roce 1929 zde maloval mistr Jano Köhler a v roce 1959 a 1985 byla malba renovována.

Za osvobozovacích bojů v roce 1945 byly výbucem granátu úplně zničeny původní varhany, mozaiková okna, poškozena střecha. Nové varhany byly pořízeny v roce 1946 u firmy Josef Klos v Krnově, jedno okno bylo rekonstruováno v roce 1948, zbylé v letech 1955-1956. V letech 1995-1996 prošla okna důkladnou opravou, na třech oknech byly nově zhotoveny motivy, a to: sv. Anežky České, sv. Vojtěcha a sv. Jakuba st.

Z význačných představitelů zdejší farnosti je třeba jmenovat faráře Františka Ječmínka, který na plesenské faře působil v letech 1862-1891. Zasloužil se o pořízení křížové cesty, přestavbu školy a stal se zakladatelem první Rolnické záložny v Plesné. Farář Antonín Trnkal, který nastoupil v roce 1891 a působil zde ro roku 1916, byl spokluzakladatem dobrovolných hasičů v Plesné. Farář Stanislav Dufalík (1916-1945) spoluzakládal tělocvičný spolek Orel.

V roce 1931 byby z plesenské farnosti vyfařeny Jilešovice a připojeny k farnosti Háj ve Slezsku. V roce 1948 byl Pustkovec přifařen k Porubě.

V roce 1993 proběhla další rozsáhlá oprava kostela: byla zhotovena nová fasáda s ozdobnými prvky kolem oken jako v minulosti, opravena střecha, nevhodné dveře byly nahrazeny novými z dubového dřeva, nově byly osazenystřášky nad nimi. Bylo upraveno okolí kostela, kapličky, vstupní prostory pod schodišti, byla zhotovena nová venkovní dlažba. Na opravě se hlavně podílela firma Fichna - Ing. Hudeczek z Píště.

Kaple Navštívení panny Marie v Děhylově (texty byly vyňaty z obálky k 270. výročí založení kaple v Děhylově z roku 1996. Tuto obálku vydala Obec Děhylov v červnu 1996. Autorem textu je pan Pavel Šrámek.)

Kaple, postavená zástluhou Matěje Chyly v roce 1726, byla vysvěcena dne 9. září 1728 a téhož roku byl rovněž zavěšen a posvěcen zvon od Nejd. p. preláta fulneckého. Zakladatel kaple, děhylovský sedlák a dlouholetý dědičný rychtář Matěj Chyla, byl pohřben dne 13. listopadu 1751 ve farním kostele sv. Jana Křtitele v Hlučíně, kam byli pohřbíváni zemřelí z Děhylova do roku 1787, kdy byl znovu vystavěn a benediktován farní kostel v Plesné. Dne 30. prosince 1751 byla pohřbena taktéž v Hlučíně jeho manželka Barbara ve věku 70 let. Matěj Chyla měl cca 80 let a jejich manželství trvalo přes 50 let.

Záznam z inventáře z roku 1802: Tato kaple byla postavena roku 1726 uprostřed obce na zahradě zdejšího sedláka Mathiase Chily z dobrého materiálu v podobě presbytáře kostela. Vnitřní prostor má délku 4 klaftry (6,94 m) a šířku 3 klaftry (5,2 m). Přední štít kaple proti východu ční nad střechu s nápisem "Mathiae Chila". Nad hlavními dveřmi je na stěně vyobrazení Navštívení Panny Marie.

Zvon

V současné době je v kapli zvon o průměru 33 cm a výšce 30 cm, který je zavěšen na koruně se 6 hladkými uchy. Čepec zvonu je hladký, oddělen od krku 2 plastickými linkami. Krku zvonu dominuje krásně ulitý reliéf sv. Jiří zabíjejícího draha, vysoký 13 cm. Na věnci (dolní úhozový okraj zvonu) se táhne jednořádkový latinský nápis kapitálou, uvozený reliéfem ukazující ruky: "PER LEOPOLD FRANC: STANKE OLOMVTII ANNO 1827". Zvon byl ulit v Olomouci roku 1827 tamním zvonařem Leopoldem Františkem Stankem, posledním členem známé opavské zvonařské rodiny Stankeů, který přesídlil do Olomouce.

Původní zvon, ulitý 1726 v Opavě nejstarším příslušníkům rodiny Stankeů, byl v době I. světové války rekvírován pro vojenské účely. Nynější zvon byl zakoupen děhylovskými farníky do kaple v Děhylově, kde je dnes již rozezníván elektricky a jako pamětník starých časů dodnes svolává věřící a odměřuje čas nám i budoucím.

Bohoslužby se v kapli konají při patrociniu (zpravidla poslední sobotu v květnu) a poté většinou druhou sobotu v měsíci v 17.00 od června do října. 

Kaple sv. Jana Nepomuckého v Dobroslavicích (Historie kaple vyňata z pamětní knihy obce Dobroslavice.)

Stavba obecního domu, v němž měla býti obecní kancelář, nemocnice, murlčí komora, zbrojírna, obecní vězení a kaple usnesená dne 22. 10. 1894. Byly zhotoveny plány i rozpočty, v roce 1895 připravena cihla a kámen. Kvůli zadlužení obce stavbou nové školy začala stavba až v roce 1896 na parcele číslo 882, kde od nepamětných dob stávala mezi čtyřmi lípami zvonice se sochou sv. Jana. Provedl ji Emil Hauke z Klimkovic, který odal nejnižší nabídku. Desky, písek, vápno, cihlu, kámen a dřevo podala obec sama, ve školní zahradě stojící dub byl vykopán a kmenu jeho upotřebeno též k stavbě.

Bohoslužby se v kapli konají při patrociniu (zpravidla třetí sobotu v květnu) a poté většinou druhou sobotu v měsíci v 18.00 od června do října. 

Kaple sv. Hedviky v Ostravě-Martinově

Kaple se nachází v centru obce naprosti autobusové zastávky Martinov-střed. Pro malou velikost kaple se zde bohoslužby nekonají.